subheader-9.jpg

Rekuperační systémy - povinnosti

Evropská směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD II)

Požadavek na výstavbu budov s téměř nulovou spotřebou energie je výsledkem implementace evropské směrnice EPBD II (2010/31/EU) do naší legislativy. Pro výstavbu rodinných domů v České republice je proto stěžejní zejména Zákon č. 406/2000 Sb., ve kterém nalezneme definici budovy s téměř nulovou spotřebou energie, která zní:

Budovou s téměř nulovou spotřebou energie je budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.

Metodika, jak tyto parametry výpočtově ověřit, je popsána Vyhláškou o energetické náročnosti budov č. 78/2013 Sb., na základě které jsou počítány tzv. Průkazy energetické náročnosti budovy, které musí být zpracovány pro každou novostavbu rodinného domu.

Zde přichází první stěžejní fakt, budova s téměř nulovou spotřebou energie má vlastní definici. Ta je rozdílná a není zdaleka tak přísná, jako jsou podmínky pro nízkoenergetický rodinný dům či pasivní rodinný dům.

Rádi vám poradíme!

Obraťte se na naše specialisty a získejte více informací.

Napsat dotaz

Budova s téměř nulou spotřebou energie

Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie je hodnota průměrného součinitele prostupu tepla referenční budovy stejná (min. požadavky ČSN 73 0540-2.), musí být, ale snížena oproti referenční budově o 30%.

Pro budovu s téměř nulovou spotřebou energie musí být hodnota neobnovitelné primární energie snížena o 25 % oproti referenční budově.

Rozdíl mezi nízkoenergetickým a pasivním domem

nizkoenergicky-dum.jpg

Nízkoenergetický
rodinný dům

Nízkoenergetický rodinný dům je charakteristický pro svou nízkou potřebu tepla na vytápění.

U nízkoenergetických rodinných domů se posuzuje měrná roční potřeba tepla na vytápění (stanovena max. možná hodnota), průměrný součinitel prostupu tepla, průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby.

Těchto parametrů je dosaženo vhodným návrhem tvaru rodinného domu, eliminací tepelných mostů, vhodným poměrem obálky budovy vůči proskleným plochám, umístěním na pozemku (orientace vůči světovým stranám) a použitím odpovídajících materiálů, výrobků a technického vybavení.

pasivni-dum.jpg

Pasivní
rodinný dům

Pasivní rodinný dům minimalizuje potřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů a minimalizuje celkovou potřebu energií na zajištění chlazení, přípravu teplé vody a spotřebované elektrické energie.

U pasivních rodinných domů se posuzuje měrná roční potřeba tepla na vytápění (stanovena max. možná hodnota), měrná neobnovitelná primární energie, průměrný součinitel prostupu tepla (stanovena min. hodnota), průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby.

Těchto parametrů je dosaženo vhodným návrhem tvaru rodinného domu, eliminací tepelných mostů, vhodným poměrem obálky budovy vůči proskleným plochám, umístěním na pozemku (orientace vůči světovým stranám) a použitím odpovídajících materiálů, výrobků a technického vybavení.

Závěrem

Závěrem lze tedy říci, že rok 2020 přinese zpřísnění na požadavky součinitele prostupů tepla obálky rodinného domu (obvodové zdi, okna, izolace podlahy a střechy) a na neobnovitelnou primární energii.

Dodržení parametru na neobnovitelnou primární energii bude dosaženo výběrem vhodného zdroje vytápění a ohřevu teplé užitkové vody, který případně bude kombinován se zdrojem obnovitelných energie (rekuperační jednotka se zpětným získáváním tepla, solární kolektor, fotovoltaický systém, apod.). Dá se tedy říct, že neexistuje univerzální řešení a pro každý rodinný dům bude vhodné jiné technické řešení.

Výsledek se projeví v rámci průkazu energetické náročnosti budovy, kde se v závěrečném hodnocení potvrdí, že budova splňuje požadavky popsané ve Vyhlášce o energetické náročnosti budov č. 78/2013 Sb. §6 odst.1 na budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

Intenzita větrání

Minimální požadovaná hodnota intenzity větrání v obytných místnostech (pokoje, ložnice, kuchyně apod.), je dle ČSN EN 15665/Z1 0,3 h-1. Pro dosažení vyšší kvality vnitřního vzduchu lze doporučit v souladu s ČSN EN 15251 rozmezí intenzity větrání 0,5 – 0,7 h-1. Tato hodnota nám říká, kolikrát za hodinu máme do místnosti přivést čerstvý vzduch v množství, které odpovídá celkovému objemu větrané místnosti. Nehledě na to, že kromě škodlivin se ve vzduchu koncentruje také vlhkost, jež může způsobit, v dlouhodobém měřítku, i degradaci některých stavebních konstrukcí. Jako kritérium lze, mimo jiné, použít i hodnotu koncentrace CO2, viz. tab. 3.

Koncentrace oxidu uhličitého CO2
< 1000 [ppm] Úroveň bez nepříjemného pocitu
1200 ÷ 1500 [ppm] Doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách
1000 ÷ 2500 [ppm] Příznaky únavy a snižování koncentrace, pocit vydýchaného vzduchu

ppm = parts per milion / počet hledaných částic v jednom milionu ostatních částic

Získejte nezávaznou cenovou nabídku

Nemáte představu o pořizovací ceně rekuperačního systému pro Váš dům, byt nebo projekt? Spočítejte si orientační cenu jednoduše v naší interaktivní cenové kalkulačce.

Spočítat cenu

K personalizaci obsahu a reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze naší návštěvnosti využíváme soubory cookie. Používáním tohoto webu souhlasíte.

Souhlasím